Report
HRŮZA, DĚS, UTRPENÍ. Z AUGSBURGU VEZEME PORÁŽKU 0:2
Tři slova z titulku vystihují podle mě naprosto dostatečně každého fandy BVB, který dneska viděl zápas s Augsburgem. Report dnes tudíž bude hodně krátký a pokud jste duel měli možnost sledovat, doporučuji článek rovnou zavřít a zbytečně si ještě více nervů.
Až na vynucenou změnu v podobě výměny Guerreira za zraněného Hazarda naordinoval Favre (pro nás, vyznavače žlutočerných barev nepřekvapivě) naprosto shodnou sestavu. A právě to se ukázalo jako největší kámen úrazu a ukazuje se, že švýcarský stratég se ne a ne poučit z vlastních chyb.
Bavoři totiž nastoupili perfektně připravení, bránili v zataženém bloku a ani ty nejkreativnější hráče v našich řadách nepouštěli do žádného přečíslení jeden na jednoho, natož do větší akce. Prakticky o jediný vzruch před brankou Gikiewicze se postal povedenou trefou z voleje Axel Witsel. Pozorný polský rodák bránící svatyni Augsburgu ale pozorně pokus zlikvidoval. A když ani Bellinghamův lob neskončil v síti, přišlo pozdvižení na druhé straně.
Ve 40. minutě šli totiž domácí do vedení po skvělém centru ne už tak skvělého bývalého hráče Schalke Caligiuriho a hlavičce Udokhaie. Balón sice směřoval na hranici malého vápna, ale Bürkiho bych z této inkasované branky nevinil, protože to byl velmi dobře, razantně a přesně zahraný trestný kop.
Místo toho, abychom do druhé půle prostřídali a vlétli na Bavory ve velkém stylu, pokračovali jsme v ukolebávacím obehrávání vápna bez jakéhokoliv zakončení, přečíslení nebo překvapení. Nic platné nám nebylo, že držení míče bylo tou dobou 70 procent ku 30.
A tak přišel trest číslo 2, opět od Caligiuriho, který tentokrát v 54. minutě zakončoval samostatný nájezd tváří v tvář Bürkimu po skvělé kolmici Gregoritsche. Nic platné nebylo ani to, že se s hráčem působícím dříve v bezvýznamném klubu z Gelsenkirchenu vracel Meunier – 2:0. Jsem si jistý, že Caligiuri má touto dobou plnou paměť zpráv od fanoušků a bývalých spoluhráčů ze Schalke.
Ohromně rád bych napsal, že jsme potom soupeře zmáčknuli, ždímali ho a neměli jsme prostě jen štěstí v zakončení. Jenže to by nebyla pravda. Jedinými dvěma nebezpečnými situacemi ve zbytku druhého dějství byly střely Hummelse a Haalanda, které ale v obou případech kryl Gikiewicz.
A tak se nám nová sezóna rozjíždí přesně tam, kde skončila ta předchozí. Po odehraných dvou kolech už nejsme stoprocentní a s největší pravděpodobností bude hned od začátku na Bayern ztrácet. A to nás čeká ve středu zápas superpoháru právě s mnichovským celkem, kde rozhodně nebudeme favority. Případná prohra může do začátku sezóny pořádně pocuchat sebevědomí velmi mladého mužstva.